reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Česku přibývají budovy, které dokáží hospodařit s vodou

Česku přibývají budovy, které dokáží hospodařit s vodou

6.8.2019: Proměna tuzemských měst a obcí, probíhající v souvislosti s přizpůsobováním se klimatickým změnám, rostoucími teplotami a směřováním k uhlíkové neutralitě, nebude možná bez odpovědného zapojení developerů a stavebníků. Je tedy pozitivní zprávou, že na území České republiky roste počet budov, které využívají šedou vodu, její odpadní teplo, retenční systémy dešťové vody a vegetační střechy a fasády.

„Čím dál méně tak musíme ukazovat pozitivní příklady ze zahraničí. V Česku totiž roste počet staveb, které jsou inspirací a příklady dobré praxe šetrného stavebnictví budoucnosti. Dávno neplatí, že šetrná budova znamená jen nízkou energetickou náročnost. Čím dál více se při návrhu budovy zohledňuje hospodaření s vodou, její schopnost absorbovat, respektive odrážet teplo, přirozeně se chladit a podobně. Jsem ráda, že mezi průkopníky těchto přístupů patří členové Rady,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. „Česká města jsou stavěna na zcela jiné podmínky, než kterým budeme pravděpodobně v budoucnosti čelit, proto budou vedle adaptace veřejného prostoru hrát významnou roli rekonstrukce,“ dodává.

Budovy a voda v číslech:

  • 1 m² zelené střechy dokáže zadržet více než 35 litrů vody
  • 3 m² kořenové čističky stačí na vyčištění odpadní vody jednoho obyvatele
  • Teplota vzduchu ve vzdálenosti 5 metrů od zelené budovy je až o 10 °C nižší
  • Teplota zelené střechy je až o 60 % nižší než povrch střechy s asfaltovou folií

Příklady táhnou

Jednou z vůbec prvních budov s řešením pro využití šedé vody, a dokonce s rekuperací jejího odpadního tepla, byl hotel Mosaic House stojící v pražské ulici Odborů. Jako první hotel v Česku získal environmentální certifikaci BREEAM a unikátní je i ukázkou přístupu citlivé rekonstrukce při použití nejnovějších technologií. Od svého otevření v roce 2010 ušetřil systém hospodaření s vodou 13,5 milionu litrů pitné vody – pro představu to je více než pět podolských plaveckých bazénů.

Dalším příkladem environmentálně řešené rekonstrukce pak může být připravovaná rekonstrukce budov pražského Institutu plánování a rozvoje města, který sídlí v architektonicky cenných budovách od Karla Pragera. Institut plánuje do rekonstrukce zahrnout systém pro hospodaření s dešťovou vodou a zřízení zelených střech.

Pro inspiraci do univerzitního centra UCEEB nebo Otevřené zahrady

Obě uvedené stavby také patří k přelomovým budovám šetrného stavebnictví v Česku, jejich role je ale také v oblasti výzkumu a výuky. Zatímco v případě UCEEB v Buštěhradě se jedná o výzkumné centrum, jeho odborné i veřejné výstupy pomáhají posouvat šetrné stavebnictví v Česku do nového standardu.

Naproti tomu centrum Otevřená zahrada v centru Brna zpřístupňuje principy a technologie šetrného stavebnictví široké veřejnosti a školám. V Otevřené zahradě také sídlí partnerská organizace CZGBC Centrum pasivního domu.

První vlaštovky mezi rezidenčními projekty

„Za velký úspěch osvěty o šetrném stavebnictví považuji fakt, že v Česku rostou i bytové domy, které udržitelnost řeší. Rezidenční development totiž patří k těm nejkonzervativnějším,“ říká Simona Kalvoda. Mezi rezidenčními projekty členů Rady určitě stojí za to zmínit první bytový dům Botanica K s certifikací BREEAM od Skanska Reality. „Budova využívá systém pro hospodaření s šedou vodou, který recykluje použitou vodu z umyvadel, van a sprch, a opět ji používá například ke splachování toalet. Díky tomu dokáže snížit spotřebu pitné vody až o šestadvacet procent,“ říká Zdeněk Petrů z firmy Koncept Ekotech, která svá řešení do Botaniky K dodala. Stejný princip by se měl objevit i v dalším rezidenčním projektu společnosti Skanska Čertův vršek.

Velký potenciál skrývají průmyslové objekty

Jedním z nejvýraznějších projektů člena Rady v oblasti průmyslových hal je projekt Živé haly od společnosti LIKO-S (na fotografii). Stavba využívá zelenou střechu i vegetační fasádu, které společně slouží jako tepelná izolace, přírodní klimatizace i retenční prostor pro dešťovou vodu. Hala také disponuje kořenovou čističkou odpadních vod, které po přečištění využívá k závlaze.

Ministerstvo životního prostředí zvažuje zavedení povinnosti zbudovat zelenou střechu u průmyslových hal a obchodních center. „Jde jednoznačně o pozitivní krok, průmyslové haly a obchodní centra mají obrovský potenciál, jak pro zelené střechy a fasády, tak pro umístění fotovoltaických zdrojů. Dokonalé těsnosti plášťů a dalších stavebních opatření ovlivňujících energetickou náročnost jsme již dosáhli, je čas posunout se v této oblasti dál,“ dodává Simona Kalvoda.

Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy

Autor: Jana Hrabětová